Loděnice:

Leží ve středních Čechách na Křivoklátské vrchovině. Nachází se ve vzdálenosti 22 km západně od Prahy a 7 km severovýchodně od Berouna. Je okrajovou obcí berounského okresu. Leží v údolí, kterým protéká potok stejného jména, běžně známý jako Kačák.

Roku 1088 se datují první písemné doklady o Loděnici (vymezení hranic župy Tetínské a děkanátu Ořechovského). Obec Loděnice a její okolí je jedním z míst, kde shodou okolností proběhla celá řada archeologických výzkumů. Osou celé oblasti je potok Loděnice (Kačák), na jehož březích žili lidé již ve středním paleolitu (jeskyně Nad Kačákem - stáří nálezů cca 150 - 30 000 let), v mladší a pozdní době bronzové v období kultury Knovízké (13. - 8.století před naším letopočtem) bylo osídleno místo dnešních Chrustenic. V době haštalské (1.polovina posledního tisíciletí př.n.l.) a v době hradištní (600 - 1200 let našeho letopočtu) žilo hradiště Kozel nad soutokem Berounky a Kačáku. Konečně počínaje 11.stoletím jsou dochovány zprávy o kapli později klášteru sv.Jana (dnes Svatý Jan pod Skalou).

 

Svatý Jan pod Skalou:

Svatý Jan pod Skalou je výjimečná vesnice. Marně by jste tu hledali například okolní pole. Je tu potok, louka a lesy. Silnice, kolem níž stojí pod skalami domky, vás dovede před klášter a kostel s jeskyní poustevníka Ivana. Podle legendy tu žil v 9. století a byl synem slovanského knížete Gostimila. Vzdal se světského života a žil o samotě 42 let. Když po čase přišel do zdejšího údolí, zalíbilo se mu tady a už tu zůstal. Ivanova jeskyně, která byla později přetvořena v kapli se skrývá ve skále za zdejším kostelem. Je tu například kámen, na kterém měl svatý Ivan klekávat. Podle legendy jsou na něm vidět otisky jeho šlépějí a kolen. Jak uvedl náš průvodce Jiří Ševčík, v jeskyni je i symbolický Ivanův hrob.

Nad obcí se tyčí dominantní skála a na jejím vrcholu kříž. O něm se mi povedlo zjistit pouze tohle: "Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm (generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. V roce 1997 byla kaple i sousoší zrestaurováno Svatojánskou nadací."

 

Hrad Karlštejn:

Hrad Karlštejn je architektonicky i historicky nejvýznamnějším hradem u nás. Nachází se ve Středočeském kraji. Monumentální hrad se vypíná nad údolím řeky Berounky, poblíž jejího levého břehu. Hrad má čtyři základní části: přehradí se vstupní branou, purkrabství se studniční věží a 84 metrů hlubokou studnou, obytnou část s císařským palácem a Mariánskou věží a hranolovou Velkou věž. Jednotlivé články byly výškově odstupňovány podle svého významu. Pro turisty je hrad otevřen od března do prosince denně mimo pondělí. V podhradí se nabízí možnost ubytování i stravování. Z původního zařízení hradu se zachovala táflovaná ložnice Karla IV. Významná je kaple Panny Marie ve střední věži vyzdobená gotickými malbami a stěny kaple sv. Kateřiny zdobí polodrahokamy a cenné fresky s Karlem IV. a císařovnami. Za zmínku také stojí Velká kaple sv. Kříže se stěnami vykládanými polodrahokamy a souborem 127 deskových obrazů od mistra Theodorika, která nemá v Evropě obdobu.

Hrad nechal vybudovat císař Karel IV. Základní kámen položil za jeho nepřítomnosti v Čechách v roce 1348 arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba hradu, kterou řídil Matyáš z Arrasu, byla dokončena v roce 1357. Hrad sloužil k uložení říšských korunovačních klenotů a císařovy sbírky svatých relikvií a stal se místem panovníkova odpočinku. České korunovační klenoty zde byly uloženy na počátku husitských válek, ale již v roce 1414 klenoty odvezl císař Zikmund. Na počátku 16. století bylo přistavěno purkrabství. Na konci 19. století byl hrad přestavěn podle návrhu Josefa Mockera. V roce 1962 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku. Před několika lety byla zahájena rekonstrukce narušené statiky, která pokračuje dodnes.

 

Velká a malá Amerika:

Nachází se v oblasti Českého krasu poblíž Karlštejna. Jde o bývalé lomy, nyní zatopené. Umělý původ není nijak doočíbijící, místo působí velice romanticky. Nevede sem žádná značená cesta ani není přesně vyznačeno v mapě, takže je těžké je najít. O tyto lomy je veliký turistický zájem, ačkoliv patří mezi nejnebezpečnější (29 smtrelných úrazů). A proto si dávejte pozor, hlavně když zaprší a stěny se stávají kluzkými. Přesto zde bývá docela rušno, zvláště v létě, kdy se sem lidé chodí koupat.

 

Koněpruské jeskyně:

Leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn. Objeveny byly v roce 1950 a pro veřejnost zpřístupněny roku 1959.

Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Ve svrchním patře byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let.

 

Hrad Červený újezd:

Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace).